Jméno 
Ava Maria Brown 
Věk

5.6.1995  - 27 let
Popis 
Dívka drobné postavy, má na sobě několik tetování a chybí jí práva noha, o kterou přišla po nehodě 
Práce 
Fotografka
Popis
I díky tomu čím si prošla a věděla čím je, tak neskrývá svůj úsměv. Patří k ní a ona se raduje i z maličkostí. Samozřejmě, že jsou věci, které ji dokážou děsit, rozbrečet, ale většinou se snaží všem okolo sebe rozdávat radost.
Dost lidí na ni kouká tak nějak zvláštně, hlavně kvůli tomu jak vypadá. Za svoji postavu se nestydí a to že měří jen sto padesát centimetrů, co je komu potom. Díky své výšce se ztratí tak nějak kdekoliv, i když přes své rozměry, tomu tak občas není. Miluje fotografování, cestování, poznávání nových věcí a samozřejmě že i módu. Občas když má chuť tak si nějaký ten kousek na sebe ušije, ale nikdy to není nic úplně wow. Samozřejmě že i tahle dívka má své nedostatky a k tomu patří strach z hmyzu a strach z výšek. Nikdy neholdovala tomu, aby lezla po budovách a fotila někde vysoko, na to je až velký srab.
Také si neodepre dobré jídlo a kvalitní alkohol.
Minulost 
Svět byla je krutý. To věděla už jako malé dítě, když viděla, to co jiné děti ne. V jejich pěti letech, když tvrdila že vidí strašidelné věci, že lidé vypadají jinak než ostatní, bylo pro její rodiče nejspíše jen hra. Byla malé dítě, které mělo přece jen velkou fantazii a po návštěvách psycholožky, která jim jen potvrdila, že je to jen fantazie dítěte to neřešili. 
Už od svých sedmi let, se zajímala o fotografování. Přeci jen její otec byl fotograf a ona chtěla být jako on. Kradla mu fotoaparát, ráda dělala snímky svých plyšáků, které různě oblékla a nebo naaranžovala, jen proto aby mohla zkusit udělat umělecké kousky.
Čas běžel a pro ně možná poklidný život, kdy stále její rodiče věřili, že dítě má velkou fantazii. Jenže Mariana byla ve škole šikanována od spolužáků za to, že byla vždy silnější a malé dítě. Nemohla za to, prostě to tak bylo a i když se s tím pokoušeli dělat cokoliv, její váha byla jak na horské dráze. Šikanou to začalo a skončilo to tím, že Mari řekla, že trpěla anorexií.
To už byla nejspíše pro její rodiče poslední kapka a tuhle malou, nevinnou dívku v jejich dvanácti letech nechali zavřít do blázince. Strávila tam nějakou dobu. Snažili se jí pomoc, ale nešlo jim to tak jak si přáli. Našla si tam jednu kamarádku, která měla stejný problém. Mladá Aimee, byla o pět let starší než Mari, ale i tak chápala čím si dívka prochází, jelikož si tím také prošla a zdejší místo pro ni bylo spíše už domovem.
Nějaký ten čas utekl, Mariana se do léčebny vrátila třikrát a vždy to dopadlo stejně a vzdy ji pustili domů. Za celou to dobu tím čím si procházela a nedokázala to vysvětlit, se Mari zajímala o fotografování. Byla to pro ni terapie, která ji pomáhala vidět svět jinak než chtěla. 
Mariana dodělala školu, s tím že se učila i fotografem. Její vztah s rodiči od prvního zavření do léčebny nebyl růžový a tak se ve svých jednadvaceti letech rozhodla, že se od rodičů odstěhuje a začne se věnovat tomu, co pro ni bylo důležité. 
Z New Yorku se odstěhovala do LA, kde začala svůj nový a bezstarostný život. Začátek byl tedy spíše těžší, ale ona díky tomu co uměla, si našla rychle práci a vlastně po dlouhé době se sešla i se svou dávnou přítelkyni Aimee u které bydlela. Svět byl najednou jak z pohádky. Vlastní práce, kamarádka a to, že nepatřila zrovna mezi krásné, hubené a vysoké dívky jí rozhodně v ničem nevadilo. Mariana fotila pro jeden časopis. Fotila nejenom modelky, ale i lidi venku, akce, koncerty a i na svůj věk, byla jedna z nejlepších fotografů v jejím věku.
Čas dál běžel a ona dostala nabídku na to fotit jednu velmi zajímavou akci v nočním klubu. Samozřejmě, že po tom hned skočila, ale to nevěděla, že ten večer pro ni bude osudný.
Ta akce vypadala jako každá jiná, ona dělala fotky návštěvníků, než si všimla něčeho podivného. Při focení si byla, že jeden muž prodával drogy nějakému dítěti a tak to zachytila na foťák. Muž, si toho všiml, ale nešel po Marianě hned. Počkal si spokojeně, až ta dívka po akci půjde domů a on ji jen vystraší. Bohužel místo jen nevinného vystrašeni, zničení důkazů, přišla přišla, kterou z nich ani jeden nečekal. Mari, byla vyděšená, chtěla utéci před tím agresorem, ale díky tomu, že nekoukala na cestu skočila pod kola dodávky.
Foťák byl rozbitý a ona ležela v bezvědomí na silnici. 
Od téhle události utekl nějaký ten pátek a i přes drobné problémy s nohou. Tedy spíše že o tu pravou nohu přišla a měla umělou, si žila dál klidný život jako fotografka.